Jízda po dálnici

BESIP uvádí, že při 130 km/h ujede auto za dvě sekundy asi 72 metrů. Proto dálniční odstup nejde dobře poznat pocitem. V zrcátku může mezera vypadat velká, ale ve skutečnosti je to jen čas na zpozorování problému a začátek reakce.

Dvě sekundy berte jako spodní kontrolu pro dobré podmínky. Pokud prší, je tma, provoz houstne, vezete náklad nebo cítíte únavu, potřebujete víc. Zákon pracuje s bezpečnou vzdáleností podle situace, ne s jednou pevnou hodnotou.

Připojovací pruh není místo pro poslední vteřinu odvahy. Je to prostor, ve kterém sledujete provoz, hledáte mezeru, srovnáváte rychlost a dáváte znamení o změně směru dřív, než se začnete řadit.

Když se zařazujete do průběžného pruhu, nesmíte ohrozit řidiče, kteří v něm už jedou. Prakticky to znamená nevjíždět do mezery tak pozdě, aby někdo za vámi musel prudce brzdit nebo uhýbat. Lepší je upravit tempo včas než si vynutit místo.

Na dálnici se vyplatí dívat o několik aut dopředu. Pokud vidíte pomalejší vozidlo, sjezd, brzdnou vlnu nebo vozidlo na připojovacím pruhu, začněte rozhodovat dřív: zrcátko, mrtvý úhel podle situace, směrovka a plynulý pohyb.

Mimo obec je výchozí pravý jízdní pruh. Levý pruh není pohodlná rezerva pro trvalou jízdu; slouží hlavně k předjíždění a podobným úkonům. Po dokončení manévru se vraťte včas, ale ne tak těsně před auto, které jste předjeli.

Při dálniční rychlosti znamená i krátké odvrácení pozornosti dlouhý úsek bez plného sledování provozu. Navigaci nastavte před odjezdem nebo během pauzy. Když potřebujete upravit trasu, volat nebo řešit zprávu, bezpečnější je zastavit na odpočívadle nebo jiném vhodném místě mimo jízdní pruhy.

Hands-free sice neznamená držet telefon v ruce, ale složitý hovor pořád bere část pozornosti. BESIP upozorňuje, že telefonování zhoršuje sledování provozu i zrcátek. Na dálnici je to problém právě proto, že změny přicházejí rychle.

Dlouhá rovná jízda umí uspávat tím, že se dlouho nic nemění. Únava se nemusí ozvat jako dramatický zlom. Nejdřív jen později reagujete, hůř držíte tempo, nevšimnete si, že jedete blízko, nebo minete plánovaný výjezd.

Přestávka není odměna až po výkonu. U delší trasy si předem určete, kde přibližně zastavíte, kdo může řídit další úsek a kdy je lepší cestu rozdělit. Jakmile se objeví těžká víčka, zívání nebo nejasná vzpomínka na poslední kilometry, sjeďte na odpočívadlo nebo jiné bezpečné místo mimo jízdní pruhy a dejte si skutečnou pauzu.